Hanačkám se tentokrát proti Iuventě nedařilo

DHK ZORA OLOMOUC – Iuventa Michalovce 23:32 (12:16)

Průběh utkání: 1:0, 1:2, 2:2, 2:3, 4:3, 5:5, 6:8, 5:10, 8:10, 9:12, 12:15, 12:16 – 13:18, 15:20, 17:20, 19:22, 21:28, 23:29, 23:32

Rozhodčí: Fukala – Mohyla             Diváci:  199             7 m hody: 6/3 – 5/4             Vyloučení:  5 – 3

DHK ZORA Olomouc: Polášková, Habermannová, Fadrná – A. Kubálková 6, Kräuterová 3, Horutová 1, Krajčová 1,  Rodeková, Horáková, Vasiljeva 3, Možíšová, Machačová 7/3, K. Kubálková, Daňková, Ešnerová 1, Vasyliaka 1

Trenérka: Mgr. Lucie Fabíková

Iuventa Michalovce: Yablonska-Bobal, Jakubíková 1 – Dvorščáková 9/3, Pejović 4, Bieger 2/1, Popovcová, Palová 2, Bačenková, Habánková 3, Soskyda 1, Wollingerová, Lukáčová 1, Kowalik 1, Kompaniiets 3, Klučková 5

Trenér: Peter Kostka

ŘEKLI PO ZÁPASE:

Trenérka domácího týmu: Mgr. Lucie Fabíková

„Jsem strašně zklamaná, protože přesto, že soupeř byl výrazným favoritem, tak jsme hodně bojovaly, ale bohužel nás srazily naše chyby a neplnění našich taktických pokynů, které jsme si řekly a na co jsme si měly dát pozor a bohužel ani dnes nepřestalo naše neproměňování a to nás vždy srazí na kolena.“

Trenér hostujícího týmu: Peter Kostka

„Já jsme hlavně rád, že jsme olomouckou kletbu zlomili, protože Iuventa tři roky v Olomouci nevyhrála a už jsme to měli i v hlavách, připravovali jsme se hlavně na specifické prostředí a pracovali jsme hlavně na nastavení v hlavách, protože jsme neměli moc prostoru na přípravu, polovinu družstva jsme měli na reprezentaci, měli jsme skoro po dvou týdnech společný trénink, takže opravdu to bylo hlavně o mentálním nastavení, ukázali jsme si 3-4 útočné akce domácích, připravili jsme si řešení a jsem moc rád, že jsme to zvládli. Myslím si, že jsme ukázali kvalitu a trpělivost a jsem rád, že jsme vyřešili i hru 7 na 6, která nám tu dělala problém loni. Ale samozřejmě bylo tam několik technických chyb, které si nemůžeme dovolit, hlavně když jdeme hrát Evropský pohár.“

 

Dlouho očekávaná bitva domácích Hanaček proti absolutní jedničce mezi česko–slovenskými ženskými házenkářskými týmy, kterou Iuventa beze sporu je, zanechala bohužel mezi domácími hráčkami jistou pachuť. Domácí mladičký tým se na své sokyně chystal bez bázně a hany, když už dlouhé tři roky doma s hvězdnou Iuventou neprohrál. I tentokrát vyrukovaly Hanačky proti věhlasnému soupeři a dlouho držely na dosah další pověstný skalp, bohužel ale Iuventa tentokrát přijela na Hanou plná odhodlání už konečně „olomouckou kletbu“, jak o ní hovořil po zápase trenér Iuventy Peter Kostka, zlomit. Hanačky bojovaly srdnatě, bohužel ale tentokrát to bojovné srdíčko na Iuventu nestačilo. Nebylo to jen zásluhou mladé slovenské brankařky Barbory Jakubíkové, která se vytasila se svou životní formou určitě vyšší než 50% úspěšností, neboť i další Zemplínačky měly vysokou úspěšnost, ať už to byla devítigólová střelkyně Dvorščáková nebo rychlonohá křídelnice Lívia Klučková.

Pojďme si však v krátkosti zrekapitulovat dění na hřišti. Prvních 12 minut se obě družstva střídala ve vedení. Začala to Monika Machačová a přidaly se dvě mladé Anička Kubálková  a Tereza Kräuterová. Zhruba v polovině poločasu se však prosadily hostující hráčky, kterým se podařilo třemi brankami odskočit na dvoubrankový rozdíl, který po první domácí neproměněné sedmičce hned narostl na rozdíl čtyř branek, což byl první nepříjemný zářez do sebevědomí domácích děvčat. Ty to však nikterak nepoložilo a podařilo se jim znovu snížit na přijatelný dvoubrankový rozdíl 8:10 až 11:13. Závěr poločasu však znovu patřil Iuventě, takže v poločase už byl rozdíl znovu čtyřbrankový. Začátek druhého poločasu naznačoval navýšení násoku až na 15:20, domácí snížily na rozdíl tří branek 19:22 a 21:24. Závěr zápasu se však už Hanačkám moc nevydařil, ty se střelecky na 5 minut úplně odmlčely, což Slovenkám stačilo odskočit až na rozhodující rozdíl 21:28, a prakticky bylo po přijatelném výsledku.

 

Autor textu:  Ing. Václav DOBEŠ