Hanačky držely krok s mistrem v závěru však odpadly.

DHK ZORA Olomouc – DHK Baník Most 22:30 (14:13)

Průběh utkání:   0:2, 1:4. 2:5, 6:6, 6:7, 8:8, 10:10, 12:12, 14:12, 14:13 – 16:14, 17:21, 20:23, 20:25, 21:27, 22:27, 22:30.

Rozhodčí: Hanák, Pavlíček    250   diváků    7m hody: 5/5 – 6/5  vyloučení: 3 – 2

Sestavy a branky:

DHK ZORA Olomouc: Rašková, Haládiková, Polášková – Závišková 3, Trumpešová 2, Kapsová 1, Jansová 1, Sovová 1, Protivánková, Salčáková 2, Krajčovičová, Krůpová, Patrnčiaková 6/5, T. Fryčáková 3.

Trenér: Libor MALÍNEK

DHK Baník Most: Bezpalcová,  Müllnerová –  Borovská 3,  Stříšková, Jungová 2 , Šípová 2, Jagodič, Miklulčík, A.Kostelná 10/5, Esksteinová,  Maňáková, K. Kostelná 4, Hrbková, Zachová 7/1, Mikulášková 2.

Trenér: Jiří Tancoš

Zaslechli jsme na tiskovce

Libor Malínek, trenér Zory Olomouc: „Gratuluji soupeři k zaslouženému vítězství. Dokud jsme měli síly a chuť jak v obraně, tak v útočné fázi, jak jsme si řekli před začátkem zápasu co hrát, tak se tak nějak hrálo a holky to dodržovaly. Most jsme trápili celou první půlku. Naše méně kvalitní střídačka a ubývání sil rozhodlo ve druhé půlce, kdy nás soupeř jednoznačně přehrál a je to až ostudné. Dali osm branek po sobě. Je to asi opravdu o tom, že nemáme lavičku a pokud chceme s Mostem běhat a vydržet, tak to musím prostřídat. Chyby se pak začínají kupit a brankařka Mostu nás ve druhé půli vychytala. I tak musím naše družstvo pochválit.“

Václavek Ondřej, trenér DHK Baník Most: My jsme měli z utkání obavy. Známe kvality Olomouce. Už domácí utkání pro nás nebylo jednoduché. Rozhodli jsme tam v posledních 10 minutách. I s ohledem na naši momentální vytíženost a hlavně skutečnost, že holky už mají v hlavě zápas s Tureckem, byla vidět menší koncentrace. Vůle a emoce v prvním poločase – to mi tam chybělo. A ani ten pohyb nebyl ten, na který jsme zvyklí. První poločas naše hráčky tak trošku prospaly. Snažili jsme se zapojit hráčky, které tak často nehrají. Ve druhém poločase jsme konečně viděli emoce a chuť zvítězit. Takovéto utkání jako bylo dnes s Olomoucí, to už pro nás je utkání kdy se hraje o titul. Jsem rád, že jsme ho zvládli.“

                 Dlouho předlouho to v hale Zory v sobotním podvečeru vypadalo, že Hanačky konečně našly recept na to, jak překvapit zkušenějšího a vyzrálejšího soupeře konečně na jeho rychlou  a nápaditou hru. Černí andělé, totiž Hanačky svého soupeře přehráli v historii jen jedinkrát a to pouze ve svém prvním vzájemném měření sil kdy při jejich prvním  vstupu  mezi českou elitu, kdy hned ve svém prvním domácím utkání v Mostě, (tenkrát se však hrálo v Lovosicích) se jim to podařilo, 29:22 když hned  v dalším vzájemném utkání v Olomouci skončilo vzájemné utkání výhrou Hanaček  31:22 a poté už nic, celkem 24 vzájemných utkání v Mostě i v Olomouci v interlize ale také třikát v semifinálových  i v zápasech play-off, ale žádný z nich už neskončil jinak, než naší  porážkou.  Tentokrát už jsme se úspěchu přiblížili hodně blízko, výsledný efekt však platil  jen zhruba čtyřicet minut a znovu zůstal jen za hranicí přání  která zůstala znovu nevyslyšlena  a realitata znovu zůstala nenaplněna. Tak zas až zase někdy jindy !!!

               Vlastní průběh utkání byl v prvních minutách vcelku vyrovnaný, hostující družstvo si však vypracovalo menší náskok (1:4), ve 13. minutě bylo vyrovnáno 5:5 a domácí celek se prvně ujal vedení 6:5. Obě družstva se poté několikrát v řadě  vystřídala ve vedení až do stavu 12:12, závěr poločasu však vyzněl pro domácí , do šaten se v poločase odcházelo za stav 14:13. Druhý poločas zahájilo lépe domácí družstvo, kterému se podařilo navýšit své vedení na slibných 17:14. Zlom ve vývoji utkání nastal brzy po zahájení druhého poločasu,  kdy do hry vstoupila brankařka Dominika Müllnerová, která vnesla do hry Mostu potřebnou dávku klidu a jistoty do svých zákroků. Pohromou pro domácí hráčky byl časový úsek mezi 9. a  18. minutou, kdy se domácí netrefily za záda Müllnerová, naopak domácí střelkyně vyšly úplně naprázdno.   Hostující družstvo přidalo na důrazu, když zejména na začátku utkání působilo poněkud ospale, chyběl nám tak někdy v jejich hře více emocí, je však  pravda, že  soupeř hrál velmi dobře a moc emocí nám ani v při hře nedovolil.

             Naše děvčata je potřeba i  přes výsledek pochválit za předvedenou hru,  kdy se našim děvčatům mnohdy nedařilo tak jak by si samy představovaly. Pravda však zase na druhou stranu bylo, že nám toho zase k tomu soupeř až tak mnoho nedovolil.

Autor textu: Václav Dobeš