Dámský házenkářský klub (DHK) ZORA Olomouc je pokračovatelem tradic ženské házené v Olomouci a navazuje na úspěšné účinkování družstva ASO Olomouc ve čtyřicátých letech, které bylo desetinásobným mistrem Československa.
Rokem vzniku ženské házené v Olomouci je rok 1919, který se stal rokem vzniku házenkářského klubu. Dalšími mezníky v historii jsou rok 1950, kdy klub přešel na mezinárodní házenou – handball, a rok 1957, kdy ženská házená v Olomouci přešla do TJ Slavoj ZORA Olomouc.
Po přechodu na handball působilo v nejvyšší Československé soutěži družstvo žen pod názvem TJ Slavoj ZORA Olomouc, od roku 1993 pod názvem MILO Olomouc, od roku 1997 pod názvem DHK ZORA Olomouc, od sezony 2002 – 2003 startovalo družstvo žen pod obchodním názvem DHK Altermed Olomouc. Od začátku sezony 2003/04 je oficiálním názvem klubu DHK ZORA Olomouc. Všechny hráčky a funkcionáři jsou registrováni jako členové ČSH v klubu s identifikačním číslem 096201 jako DHK ZORA Olomouc.
V historii československé házené zaujímá olomoucká házená, především pak ženská házená, významné místo. Vznik české házené v Olomouci se datuje jarem roku 1919. U jejího vzniku stál redaktor J. Riedl, který začal s děvčaty provozovat „ tělovýchovu a sport“ na hřišti SK Olomouc (u řeky Moravy naproti kláštera Hradisko). Z původně asi 50-ti děvčat zůstalo nakonec 15, které začaly hrát pravidelně házenou, tehdy samozřejmě českou. Mistrovské soutěže ještě neexistovaly, přesto děvčata již v roce 1920 sehrála 13 utkání, z nichž 7 vyhrála, celkovým poměrem branek 84:57. V roce 1922 pak přešly do ČSS Olomouc a hrála na hřišti známém jako ´“Česnek“ (na tř. 17.listopadu, kde dnes stojí jedna z budov VŠ kolejí). První mistrovskou soutěží byl v roce 1938 přebor Sokola, hraný v rámci Všesokolského sletu v Praze. Zde se objevilo družstvo děvčat z Náměště na Hané, které přebor vyhrálo. Ihned po přeboru přešla náměšťská děvčata do SK ASO Olomouc, který vznikl z bývalého SK Olomouc. Hned v prvním roce své činnosti vyhrálo družstvo žen župní přebor, mistrovství Moravy a nakonec i mistrovství Čech a Moravy. Družstvo hrálo v sestavě: Tihelková, Rečková, Pláničková, Sovíková, Weintritová, Jonáková a Stejskalová. Trenérem byl Šklíba, od roku 1941 pak Zdeněk Smejkal. Družstvo bylo velmi kvalitní a drželo se stále pohromadě. Až v roce 1944 bylo doplněno o Menšíkovou a Matalíkovou. Mistrovský titul získalo družstvo v letech 1939 – 1949 celkem desetkrát po sobě s výjimkou roku 1945, kdy se mistrovství nehrálo.
Oficiálně byla mezinárodní házená (handball) v Olomouci ustavena v roce 1949, ženy hrály v klubu Obchodní domy (OD) Olomouc. Hned v prvních mezistátních utkáních 30. července 1949 proti Maďarsku byly v reprezentačním družstvu dvě hráčky z olomouckého klubu: Jiřina Weintritová – Nožířová a Vlasta Pokorová.
V roce 1953 přešlo družstvo žen do klubu Tatran Olomouc, přesto však stále z důvodů finančních a z nedostatku funkcionářů prožívala ženská házená krušné doby. Stále se hledala vhodná tělovýchovná jednota, která by umožňovala kvalitativní růst a materiální zabezpečení jinak poměrně kvalitního družstva žen. Po dlouhém hledání a vyjednávání nakonec družstvo žen našlo asyl v nově se tvořící TJ Slavoj ZORA Olomouc a dne 22. března 1956 vznikl nový oddíl házené působící v rámci této TJ.
První výbor v roce 1956 pracoval ve složení: předseda V.Svačina, org.pracovník V. Hejtmánek, hospodář D. Petrželová, ideový pracovník M. Novák, trenér E. Lakota a vedoucí družstva M. Rychlý. V průběhu roku došlo ke změnám: předsedou byl zvolen Lub. Kostka, org.pracovníkem se stal M. Rychlý, trenérem Zd. Smejkal a ved.družstva V. Hejtmánek. Oddíl měl při svém zrodu 25 hráček žen, 13 dorostenek a 6 funkcionářů.
Hned v roce 1950 se začaly hrát mistrovské soutěže v mezinárodní házené. Oddíl házené OD Olomouc se přihlásil do prvního mistrovství ČSR v házené a tak mohl být 23. 7. 1950 sehrán první mistrovský zápas OD Olomouc – Sokol Vinohrady 2:1 (1:1), když autorkou obou branek v tomto historicky prvním utkání byla Matalíková.
V prvním ročníku v roce 1950 skončilo družstvo žen OD Olomouc na 3. místě, v letech 1951 a 1952 se rozhodnutím ústředí ČOS nesměla mezinárodní házená o 7 hráčích hrát (hrálo se jen na fotbalových hřištích házená o 11 hráčích).V roce 1953 se hrál přebor republiky za účasti 10 družstev jednokolově (jen na podzim) a družstvo Tatran Olomouc skončilo na 2. místě. V roce 1954 se hrálo dvoukolově jaro – podzim opět za účasti 10 družstev, Tatran Olomouc skončil na 5. místě, ročník 1955 (opět jaro – podzim) znovu s 10 družstvy a Tatran Olomouc se umístil na 6. místě. V roce 1956 hrálo v nejvyšší soutěži žen jen 9 družstev, Slavoj Zora Olomouc skončil na 4. místě,poprvé se mistrem republiky stalo družstvo ze Slovenska – Lokomotiva Bratislava.
V roce 1957 přistoupilo vedení české házené na novou koncepci mistrovských soutěží, přešlo se na systém podzim – jaro, proto se v tomto roce hrála dvě kola ročníku 1957/58 mistr republiky pro rok 1957 nebyl tedy vyhlášen. Od tohoto ročníku se již hrálo stále systémem podzim – jaro.
V oddíle se znovu objevily finanční problémy, které vnášely do práce neklid a objevovaly se dokonce hlasy o přechodu do jiné TJ. Vše pomáhal řešit a vyřešit tehdejší předseda TJ Ladislav Krejčí, později pak Rostislav Dokoupil a oddíl házené se svou prací a výsledky stal mezi devíti oddíly TJ sportem číslo jedna. V roce 1958 se situace uklidnila, oddíl se pustil do práce s mládeží a v provedeném náboru získal 40 nových děvčat. Velkou zásluhu na této situaci měl učitel Jan Krumplovič, který z děvčat na ZŠ Jiřího z Poděbrad vytvořil družstvo dorostenek, které potom v letech 1960 a 61 získalo mistrovské tituly v kategoriích mladších a starších dorostenek.
V letech 1957 a 58 byl trenérem družstva žen Emil Knitl, 1958 – 61 Jaroslav Doležel a v roce 1961 převzal družstvo úspěšný trenér dorostenek Krumplovič. Ten však u družstva žen neuspěl, jarní část dohrálo družstvo pod vedením Vítězslava Hejtmánka od ročníku 1962 pak k družstvu přišel další úspěšný trenér mládeže, tentokrát z Bohuňovic – Jan Tlačbaba.
V celém tomto a samozřejmě i předchozích obdobích se hrávalo pouze na venkovních hřištích, zprvu na škvárovém povrchu, pd roku 1965 na antuce. Oddíl házené Slavoj ZORA Olomouc měl své působiště na stadionu Míru. V areálu byla 4 škvárová hřiště, zázemím byla dřevěné šatny se sociálním zařízením, sklady a restaurace. Pohromou pro oddíl byl požár šaten, ke kterému došlo 1. října 1964, kdy oddílu shořelo doslova všechno, včetně dresů, míčů, sportovní obuvi, registračních průkazů, diplomy, poháry, archiv s kronikami atd.
Mravenčí práce i ve svízelných podmínkách po požáru vyvrcholila v ročníku 1966/67 ziskem historicky prvního titulu mistra Československa. Trenérem družstva byl Jan TLAČBABA, vedoucím družstva Vítězslav HEJTMÁNEK. Na zisku titulu se podílely tyto hráčky: brankařka MUDr. Jitka DOBEŠOVÁ, které kryla záda Marie OPÍCHALOVÁ a do plnění mateřských povinností Zdena HEJTMÁNKOVÁ. Hráčkami v poli pak byli nejlepší střelkyně Jarmila MATLOCHOVÁ a Libuše VAŘÁKOVÁ, dále Jarmila HOLČÁKOVÁ, Hana ZAPLETALOVÁ, Milena MIXOVÁ, Jindřiška KVASNIČKOVÁ, Alena PROKOPOVÁ, Eva ZUBKOVÁ a Libuše DOHNALOVÁ.
Mimo prvního družstva žen provozoval oddíl v tomto období další družstva. „B“ družstvo žen hrávalo převážně ve 2. lize a jeho v jeho vedení se střídali Nožířová, Doležel a Dobeš, 2 družstva dorostenek vedl převážně Václav Dobeš, v určitou dobu Jar. Doležel a družstva žaček převážně Eva Rozsypalová.