HK Ivančice – DHK ZORA Olomouc 30:20 (15:8)
Průběh utkání: 0:2, 1:3, 4:3, 7:4, 9:?6, 15:6, 15:8 – 17:9, 18:11, 21:12, 22:14, 24:16, 26:16, 28:19, 30:19, 30:20.
Rozhodčí: Dolejší, Sovová 86 diváků 7 m hody: 3/2 – 4/4 vyloučení: 1 – 4
Sestavy a branky:
HK Ivančice: Šiplová – Fraňková 1, B. Krejčíková 7, Haladová, Dužíková, Rechová 1/1, Kocábová 2, Ondráčková, Vavroušková 6, Kovářová 2, L. Krejčíková 3, Bendová 5, Velebová 3/1.
Trenér: Marek KREJČÍK
DHK ZORA Olomouc: Polášková, Hašlarová, Švábová – Gazdíková 1, Pšenicová 2, Veselá 1, Protivánková 1, Roupcová 4/3, Glogarová, Juřičková 3, Konvičná, Dobrovská 3, Rožková 5/2
Trenér: Mgr. Lubomír KREJČÍŘ
S poměrně vysokým brankovým rozdílem se v neděli vracely domů po nevydařeném utkání v Ivančicích, starší dorostenky Zory Olomouc. Odjížděly sice se svěšenými hlavami, vysoká porážka je určitě mrzela nejvíc ze všech. Samozřejmě chtěly podat výkon, kterým by potvrdily, že stále patří k tomu lepšímu, co v soutěži je ale soupeř byl tentokrát nad jejich síly. Je však třeba si uvědomit, že hrály proti soupeři, který své pozice budoval několik roků a teprve nyní sklízí ovoce své dlouholeté usilovné práce. Jen si vzpomeňte jakého výsledku jste na příklad dosáhly před dvěma lety právě v Ivančicích a zhruba ve stejných sestavách jako v neděli. Ano prohráli jste tam 38:17 a už tehdy se tomu skoro nikdo nepodivoval. V každém případě je třeba porážku hodit za hlavu, trénovat ještě usilovněji a věřit, že zase bude lépe. Samozřejmě každá porážka je do jisté míry i poučením. Poučme se z ní tedy také my a vezměme si z ní to pozitivní, které v ní nalezneme.
Každopádně je třeba vzít na vědomí, jaký soupeř proti nám v neděli v Ivančicích nastoupil a i když nemůžeme úplně bez výhrad souhlasit s rozhodnutím HK Ivančice o odhlášení družstva mladších dorostenek ze soutěže po podzimní části. Do jisté míry ale klub reálně zvážil, že na dvou frontách se dá jen velmi těžko úspěšně bojovat a nedělní utkání to jen potvrdilo. Mladé talenty z ivančické líhně převážně ročníku 2002 už začaly kousat a klub začal sklízet, to co zasel. Několik děvčat se už začalo prosazovat v družstvu starších dorostenek. Jde zejména o Lucii Krejčíkovou Mariku Kocábovou, ale také Martinu Rechovou, Karolínu Dužíkovou atd.
Rozdíl v herním projevu obou družstev byl hodně rozdílný, zatímco domácí družstvo produkovalo rychlou moderní házenou, zakončovanou přesnou a tvrdou střelbou ze všech prostorů, na straně našich děvčat byla hra a celkový projev přece jen méně agresivní, střelecké zakončování nemělo vždy potřebnou dynamiku. Přece jen je třeba na závěr ještě vyzdvihnout některé hlavní aktérky sestavy domácích, od spolehlivě chytající brankařky Šiplové, přes dobře střílející Bendovou a obě sestry Krejčíkovy, které svou kreativitu uplatňovaly zejména při rozehrávce až po všudybylku Vavrouškovou, která sehrála jeden ze svých stabilně výborných výkonů.
Autor textu: Václav Dobeš
Fotografie – Pavel Vavroušek
